A na zemi pokoj mezi lidmi
„Vánoce jsou divné,“ říká jeden malý chlapec svému kamarádovi. „Jak to myslíš?“ chce vědět kamarád. „No víš, andělé zpívali: Lidem pokoj na zemi! Ale u nás doma se všichni neustále hádají. Ani o Vánocích to nepřestane!“
„Na zemi pokoj mezi lidmi.“ Andělé to tak opravdu zpívali, když Ježíš přišel na svět.
Jenže lidé mezi sebou mají neustále nějaké spory. Nejenom v rodinách. Je to tak na celé zemi. Jsou tu války, teror, zabíjení, nejrůznější konflikty a střety. Neklid a nepokoj. Jako kdyby nikdy žádné Vánoce ani nebyly. Nebo jako kdyby vlastně neměly žádný vliv a účinek. Jako kdyby to byl jen starý hezký příběh, který ale nemá nic společného s opravdovou realitou života. Že Ježíš přišel na svět, lidem na zemi žádný větší pokoj nepřineslo, domnívají se a říkají mnozí.
Myslím, že je potřeba si připomenout tu andělskou písničku celou. Andělé zpívali: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi.“
To dvojí je úzce provázané. Není možné mít „pokoj na zemi“ bez „slávy Bohu na výsostech“. Dokud nebudeme ctít Boha na výsostech, nebudeme mít pokoj na zemi. Dokud budeme říkat: „Boha ke svému životu nepotřebuji, vystačím si bez něho,“ nebude tu pokoj.
Pokoj na zemi, pokoj mezi lidmi, pokoj v rodinách, pokoj mezi národy, pokoj i ve vlastní nitru přichází tam, kde se vzdává sláva Bohu.
Vzdávat Bohu slávu a čest znamená víc, než jen tu a tam zazpívat nějakou píseň. Nebo jít sem tam (třeba o Vánocích) do kostela. Vzdávat Bohu slávu a čest je věc celého života. Celý život má být oslavou Boha na výsostech. Každý den ve škole. Nebo v práci. A doma samozřejmě taky. Cokoli dělám a jak to dělám, má oslavovat Boha.
Je to věc těžká a náročná. Je to tak. Ale nejsme na to sami. Ježíš nám s tím chce pomáhat. Vzdávat slávu Bohu na výsostech proto začíná tím, že přijmeme Ježíše do svého života. Oslavovat Boha znamená nechat jeho, aby byl šéfem našeho života. Pozvat ho do svého života: „Pane Ježíši Kriste, při prvních Vánocích jsi přišel na svět v Betlémě. Přijď, prosím, dnes do mého života a do mého srdce. Buď šéfem, Pánem a Králem mého života. Protože ty to se mnou myslíš dobře. Přijď a proměňuj můj život podle své vůle. Aby byl takový, jaký ho chceš mít ty.“
A s jistotou vám mohu říct, že když někdo pozve Ježíše do svého srdce, Ježíš přijde. Přišel nejenom před dvěma tisíci lety do Betléma. Přichází i dnes. Přichází k tomu, kdo ho pozve a otevře mu svoje srdce. A kam vejde, tam s sebou přináší pokoj.
My lidé sami pokoj vytvořit neumíme. Neumíme to. Jedině Ježíš může darovat opravdový pokoj. Protože on pomáhá odpustit. Protože pomáhá milovat bližní.
Slavte Vánoce nejenom jako starý příběh a milý svátek, který ale nemá mnoho společného s dnešním životem. Slavte Vánoce tím, že pozvete Ježíše do svého srdce: Ježíši, naroď se dnes i ve mně. Přijď do mého srdce.“
Pozvěte ho – a on přijde. A pak budou opravdové Vánoce. Ježíš promění váš život. Aby to byl život k Boží cti a slávě. Pak do života vstoupí také jeho pokoj. Pokoj v rodinách, kde jsou hádky a spory. Pokoj mezi národy, které spolu válčí. Pokoj v srdcích lidí, které trápí strach z násilí a teroru, střílení a zabíjení.
Kde vládne Ježíš, tam vládne pokoj. A čím více lidí nechá Ježíše vládnout ve svém životě, tím více pokoje tu bude.
Vánoce vůbec nejsou divné. Vánoce jsou nádherné. A proto: Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi, Bůh v nich má zalíbení.
